5 rad, jak zvládnout výměnu či pokládku nové střechy bez jakýchkoliv technických znalostí

Jako naprostý technický antitalent jsem byl životními okolnostmi donucen zařídit výměnu střechy na zděděném starším rodinném domku. Bohužel nebyl nikdo jiný, kdo by se toho mohl ujmout, takže tato nevděčná a zodpovědná úloha padla na mě. Zkusím zde popsat, jak jsem se s úkolem popasoval a co jsem si z něj odnesl.

Rada první

Nejdříve si musíme střechu zmapovat. Zní to jednoduše, ale zase to až tak jednoduché není, zároveň to ale není ničím, co by člověk nezvládl.

Důležitá je celková plocha střechy a její sklon, také je potřeba zohlednit vikýře a jiné atypické střešní tvary, protože to bude v dalším vývoji důležité. Ideální je mít střechu co nejjednodušeji konstruovanou, ale to se bohužel u starých domů ovlivnit nedá. Rozhodně nemá význam se kvůli tomu snažit měnit krov.

Dále je potřeba se zamyslet nad typickými jevy, které nastávají při nepříznivém počasí. Drží se na této střeše sníh? Je často zapadaná listím? Plus není na škodu se zaměřit i na okapy, zda nejsou děravé a dešťová voda nestéká po fasádě domu.

Dalším nepříliš populárním, ale nezbytným krokem je v rámci této první etapy vytvoření vlastního finančního limitu. Je třeba počítat s tím, že řemeslníci zpočátku svou cenu často záměrně podhodnocují, aby ji mohli následně zvyšovat, ať už s poukazem na vyšší množství materiálu, nezbytné vícepráce apod. Je potřeba být na takové jednání připravený a mít vyčleněnu speciální rezervu na tyto nemilé okolnosti.

Rada druhá

Druhá moje rada spočívá ve vlastní volbě materiálu s ohledem na dostupné technologie, a to ještě před konzultacemi s řemeslníky. Je třeba být připraven na to, že mohou nabízet pouze to nejdražší a často i nepříliš potřebné řešení. Takže v tomto musí být člověk obezřetný. Důležité je se rozhodnout, jaké tašky budou použity.

Osobně mně zaujaly velkoplošné tašky, protože jejich pokládání je velmi rychlé a nevypadají ve finále vůbec špatně, jak by se mohlo při jejich rozměru zdát. Střecha pak skutečně ve výsledku nevypadá jako krytina sportovní haly či zemědělského kolchozu. Velkoplošné tašky se dají aplikovat nejen u velkých střešních ploch, ale i u těch malých. Jejich obvyklé formáty činí zhruba 300×480 mm, spotřeba tašek se pak pohybuje mezi 10 a 11 kusy na 1 metr čtvereční.

Co se týče materiálu tašky, tak se může jednat o velkoplošnou pálenou tašku, jak tomu bylo v mém případě, či o betonovou nebo eternitovou krytinu. Ale nepopírám, že mohou existovat i další materiály, které jsem prostě nezaznamenal.

Rada třetí

Moje třetí rada by se dala pojmenovat jako rada estetická a je vhodné si k ní přivolat i svoji drahou polovičku. Ostatně je možné jí i výběr vzhledu zcela delegovat a sledovat spíše technické detaily, protože je někdo prostě sledovat musí a ženy k tomu mají ještě větší přirozený odpor než muži.

Důležitá je barva, povrchová technika a struktura, a především tvar tašky. Barev existuje široké spektrum, takže není třeba se omezovat na masově rozšířenou cihlovou červenou, ale klidně sáhnout i po neortodoxních šedých či jiných tónech. Povrch pak může zdobit například glazura, engoba či být prostě přírodní.

Důležitější než barva a povrch se mi však jeví tvar, kdy se mně osobně líbí vlnitá střešní krytina, nebo vůbec upřednostňuji obloukové a jiné zaoblené tvary. Právě v kombinaci s velkoplošnými taškami to působí finálně velmi vyváženě.

Rada čtvrtá

Označil-li jsem předešlou radu jako radu estetickou, tuto radu musím upřímně označit jako radu nepříjemnou. Inu, jedná se o jednání s řemeslníky. Je třeba je vyzvat, aby možnosti střechy zhodnotili a nacenili. Já jsem například komunikoval pouze prostřednictvím poptávkových formulářů na internetu, kdy mi následně sami volali a domlouvali si termíny návštěvy. To trochu urychlí komunikaci. Vzhledem k tomu, že jsem byl již lehce vyzbrojen předchozím samostudiem možností, dokázal jsem některé jejich návrhy mírnit a finančně usměrňovat.

Není třeba dodávat, že je velmi důležité se dohodnout, jak bude objednávka právně probíhat. Ideální je uzavření smlouvy o dílo, kde budou i přesně vymezeny sankce při pozdním či technicky vadném dodání. Rozhodně je třeba rázně odmítat veškeré dohody tzv. pod rukou, které nebudou nikde zdokumentovány a daně z nich také nikdo neuvidí.

Rada pátá

Mojí finální radou je pak vlastní nákup krytiny. Řemeslníci rádi nabízí, že vše zařídí. Ano, zařídí, ale s přirážkou, které je možné se vlastním přičiněním vyhnout. A co je v dnešní době nejlepší, je právě možnost rychlého objednání materiálu prostřednictvím internetu. Tak byla u mě rychle objednána velkoplošná taška z Creaton.cz.

Existuje velké množství internetových obchodů, kde jsou skutečně detailně popsány vlastnosti střešní krytiny, takže výběr není až tak obtížný. A pak se prostě vloží do košíku jako cokoliv jiného v našem virtuálním obchodním světě.

Vítězné finále

Poslední fází je pak vlastní pokládka střechy, což není jednoduchou operací, ale řídíme-li se radou čtvrtou a uzavřeme-li přesnou smlouvu, jsou na nás řemeslníci krátcí. Ideální je mít rovněž sjednaný i technický dozor, který dokáže odhalit i pro nás skryté vady.

Věřím, že výměnu střechy zvládnete stejně tak, jako jsem ji zvládl nakonec já sám, i když bych se tomuto úkolu dobrovolně vyhnul na celé hony. Ale nyní jsem celkem pyšný, že jsem to dokázal a nedal jsem se vystrašit svou absencí technických znalostí.